Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů

Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů

Robotický dalekohled FRAM Autor: Jan Ebr
Robotický dalekohled FRAM
Autor: Jan Ebr
Díky projektu GLORIA mohou uživatelé internetu vzdáleně ovládat robotické dalekohledy, provádět pozorování a získávat astronomické snímky.
V rámci projektu, který byl zahájen v říjnu 2011, byla vybudována první zcela volně dostupná síť robotických dalekohledů, která komukoliv na světě umožní podílet se na vědeckém výzkumu. V současnosti je do sítě zapojeno třináct dalekohledů: pět ve Španělsku, tři v Chile, dva v České republice, jeden v Argentině, jeden v Jihoafrické republice a jeden v Rusku.

Logo projektu GLORIA Autor: Projekt GLORIA
Logo projektu GLORIA
Autor: Projekt GLORIA
Projekt GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array for e-science) nabízí všem uživatelům internetu možnost využívat pro studium noční oblohy profesionální observatoře. Ke čtyřem dalekohledům, které již několik měsíců mohou provádět astronomická pozorování v reálném čase, se nyní přidává devět dalších. Nově zapojené dalekohledy využívají centrální plánovač, který zájemcům o pozorování umožňuje zadat požadavek, který je zpracován zpravidla do několika málo dnů a fotografie oblohy jsou pořízeny na nejvhodnějším, automaticky vybraném dalekohledu.

Robotický dalekohled BART Autor: Astronomický ústav Ondřejov
Robotický dalekohled BART
Autor: Astronomický ústav Ondřejov
Filozofií projektu je princip kolektivní inteligence a rozdělení rizik: čím více očí sleduje oblohu, tím větší je naděje na úspěch daného pozorování a tím více se tak můžeme naučit. V připravených experimentech mohou uživatelé zkoumat aktivitu Slunce nebo proměnné hvězdy. Mohou ale navrhnout i experimenty vlastní, které budou využívat infrastrukturu sítě robotických dalekohledů. Experimenty jsou dostupné na webové adrese http://users.gloria-project.eu.

Během řešení projektu je kladen velký důraz na zvýšení zájmu o astronomii zejména mezi mladými lidmi a dětmi. Projekt GLORIA živě přenášel několik významných astronomických událostí, jako byl přechod Venuše v roce 2012, úplné zatmění Slunce v roce 2013 nebo úplné zatmění Měsíce v roce 2014.

Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování. Autor: Martin Mašek.
Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování.
Autor: Martin Mašek.
GLORIA je tříletý projekt financovaný Evropskou Unií v 7. rámcovém programu pod referenčním číslem 283783, kterého se účastní pracovníci z 12 institucí ze sedmi zemí – ze Španělska, České republiky, Chile, Irska, Itálie, Polska a Ruska.

Z České republiky v projektu působí České vysoké učení technické v Praze, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky a Astronomický ústav Akademie věd České republiky. Astronomický ústav provozuje dva z robotických dalekohledů zapojených do celosvětové sítě, dalekohledy D50 a BART, které jsou umístěny v Ondřejově. Fyzikální ústav provozuje dalekohled FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Více informací o partnerech projektu naleznete na stránce http://gloria-project.eu/about/partners.

Další informace o projektu a jeho výsledcích rádi poskytnou:
doc. RNDr. René Hudec, CSc., Astronomický ústav AV ČR, rene.hudec@asu.cas.cz
doc. Mgr. Petr Páta, Ph.D., FEL ČVUT, pata@fel.cvut.cz
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, prouza@fzu.cz, tel. 776 868 906

Tisková zpráva v PDF formátu ke stažení ZDE.




O autorovi

Štítky: Robotický dalekohled


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slabšia polárna žiara

Canon 60D, Samyang 16/2.0 13sec. ISO800

Další informace »